starý pes
Typické neduhy stáří
Staří psi bez rozdílu plemene trpívají somatickými obtížemi, zejména zhoršenou funkcí jater a ledvin. Ledvinové obtíže se zpravidla stávají chronickými a mohou vyústit až v ledvinovou koliku (např. u dalmatinů). Ledvinové a jaterní onemocnění se může projevovat častějším pitím a úbytkem váhy, i když má pes stále stejnou chuť k jídlu.
Bez ohledu na plemeno trpívají starší jedinci sníženou výkonností zažívacího traktu. Slabší střevní peristaltika zpomaluje průchod krmiva a způsobuje zbytňování a vysušování exkrementu, což ztěžuje nebo znemožňuje vyprazdňování. Zácpy jsou pro psa bolestivé, ve stolici se objevuje krev. Ta se tam dostane buď povrchovým poškozením střevní stěny nebo svěrače, v horším případě i jako důsledek novotvaru.
Staří psi mívají často sklony k obezitě.Protože:buď mají méně pohybu při stejném příjmu potravy a k tomu i zvýšenou chuť k jídlu spojenou navíc s abnormální hltavostí (tzv. stařecká pažravost); někdy jim jejich majitelé "na stará kolena" dokonce přilepšují. Tím se zhoršuje zátěž pohybového aparátu, což vede k bolestivým potížím, zejména pokud i dříve chyběly ve výživě psa některé důležité živiny, především minerální látky a stopové prvky.
Opačný extrém, hubnutí, nemusí být jen příznakem choroby, ale dispozicí organismu, který nevstřebává dostatek potřebných látek z krmení a přes běžný a normální přísun stravy je pes podvyživený. Řešení je mnohem příjemnější než u nadváhy, a to pro psa i pro jeho pána, protože se mu dopřává krmení vysoce stravitelné a energeticky vydatné, stejné jako pro štěňata nebo pro vysoce stresované psy: s obsahem bílkovin i tuků ještě vyšším, než obsahuje strava pro těžce pracující psy.
Kromě cyst lze všechny uvedené obtíže zmírnit správnou výživou.